|
|
Oceňování ekosystémových služeb na příkladu říční nivy
Seják, J. ; Pokorný, J.
Pojem služby ekosystémů se v první dekádě 21. století stal jedním z nejfrekventovaněji používaných pojmů, a to zejména v interdisciplinárních výzkumných aktivitách souvisejících s vědami o Zemi a životě. Jen velmi nepatrně však dosud pronikl do ekonomické praxe především tzv. vyspělých zemí, které konzumují největší část užitků ze světových přírodních zdrojů a ze služeb sítě ekosystémů biosféry Země. V tomto příspěvku jsou analyzovány příčiny dosavadního neuspokojivého stavu v hodnocení netržních služeb ekosystémů, popsány hlavní dosud existující metody pro jejich kvantifikace v národních ekonomikách a konkretizovány na případovém příkladu dosud nepodchycovaných užitků z fungování přírodních a přírodě blízkých ekosystémů říční nivy. Jsou uvedeny dvě ekosystémové metody vypracované v ČR.
|
|
|
Dialog vodohospodářů a ekologů - analýza překážek
Pithart, David
Příspěvek se pokouší analyzovat probíhající dialog mezi vodohospodáři a ekology v ČR. Užitečnost a nezbytnost dialogu vyplývá z potřeby harmonizovat tradiční úkoly vodního hospodářství (dodávka pitné vody, ochrana před povodněmi apod) s potenciálními hrozbami klimatické změny a setrvalým ohrožením biodiversity. Překážky dialogu mají různý charakter a původ a jsou pojednány v následujícím pořadi: 1. Rozdílná oblast a časový rámec zodpovědností, 2.Obecně obtížná harmonizace techniky a přírody, 3. Různé etické koncepce, řešící místo člověka v přírodě, 4. Rozdílné chápání vodního cyklu, 5. Nedostatečná kvantifikace určitých aspektů vodního cyklu, 6. Strach z autonomních zodpovědných rozhodnutí, způsobující přebujení právního systému, 7. Psychologické bariéry mezioborového dialogu, 8. Lobismus a korupce. Jako jeden z prostředků, pomáhající překonávat některé ze zmíněných překážek je představena koncepce ekosystémových služeb.
|
|
|
Úloha mokřadů v uhlíkovém cyklu
Dušek, Jiří ; Vavrušková, Michaela ; Čížková, Hana
Zvýšení vázaní (sekvestrace) uhlíku v mokřadním ekosystému lze docílit podporou anaerobních procesů které se podílejí na dlouhodobé akumulaci organického uhlíku v půdě, tj. hromadění organických látek v zaplavené neprovzdušněné půdě. Mokřady mohou za vhodného managementu sloužit jako uhlíkový sink ("vazač"). Omezení rychlosti dekompozice je možno dosáhnout dlouhodobě vysokou vodní hladinou (omezení přístupu kyslíku) a současně ochranou před eutrofizací (tj. před nadbytkem dusíku a fosforu). V mokřadních ekosystémech, které jsou hospodářsky využívané, je nutno optimalizovat sklizňový režim tak, aby nedocházelo narušení vodního cyklu mokřadu nebo jeho poškození sklízecí mechanizací.
|
|
|
Retence živin v nivách
Vymazal, Jan
V nivních systémech dochází k velmi intenzivním transformacím dusíku a fosforu. Intenzita těchto procesů je ale velmi často vázána na klimatické a geomorfologické podmínky a podstatnou roli může hrát i složení vegetačního pokryvu. Nejvýznamnějším procesem, který odstraňuje dusík ze záplavové vody je denitrifikace, která probíhá v sedimentech a ve vrstvě stařiny a detritu na povrchu sedimentů. Významná může být i kumulace dusíku (a fosforu) v nadzemních částech rostlin. Tento proces však neodstraňuje živiny ze systému, pokud není biomasa sklízena. Fosfor je, kromě ukládání do biomasy, zadržován v nivách především vázáním na naplavené půdní částice a stávající sedimenty.
|
|
|
Ekosystémové služby říční nivy
Pithart, David ; Benedová, Zdeňka ; Křováková, Kateřina
Sborník obsahuje příspěvky, týkající se funkcí říční nivy v krajině. Zabývá se konceptem ekosystémových služeb, problematikou retence vody, živin a uhlíku, biodiversitou, morfologií a vývojem niv, hydrologickými aspekty říčních aluvií, vodohospodářskou politikou a revitalizacemi.
|
|
| |
|
|
Sekundární rybí pásma a výskyt lipana podhorního (Thymallus thymallus) v České republice
Halačka, Karel ; Lusk, Stanislav ; Vetešník, Lukáš
V práci je sledován vztah mezi vznikem sekundárním pstruhovým pásmem pod údolními nádržemi a rozšířením lipana podhorního ve vodách České republiky. Lipan podhorní byl již v minulosti uváděn jako potenciálně perspektivní ryba pro naše toky. To bylo potvrzeno obrovským nárůstem jeho úlovků v 70. a 80. letech minulého století. Velký význam pro tento nárůst měl prostor vzniklý vytvořením sekundárních pstruhových pásem pod řadou v té době vznikajících vodních děl. Na přelomu století však došlo ke zlomu a početní stavy klesly opět na úroveň 50. let minulého století. Lze konstatovat, že tyto lokality se jeví za určitých podmínek jako velmi vhodné pro tento druh, je však ještě třeba sledovat celkovou dynamiku tohoto biotopu, aby bylo možno nastolit optimální režim vhodný pro v něm zastoupené organismy a tak i vznik stabilní rovnováhy.
|
|
|
Nezbytnost cílených zásahů v záplavových územích pro rozvoj a stabilizaci rybí bioty
Lusk, Stanislav ; Hartvich, P. ; Lojkásek, B. ; Lusková, Věra ; Pražák, O. ; Halačka, Karel ; Sovíková, L.
Původní záplavová území větších řek se zachovala v omezeném rozsahu a s výrazně pozměněným hydrologickým režimem. To postihuje negativně vodní biotu, především ryby. Prezentované poznatky byly získány při výzkumech autorů v záplavových území Odry, Dyje a Lužnice. Nejvýraznější změny: vznik rybníků, regulace toků, protipovodňové hráze, zánik lučního a pastevního hospodaření, změna dynamiky průtoků. Důsledky: omezení až zánik krajinotvorné funkce toku, zazemňování a zánik aluviálních biotopů, jejich úplné vysýchání během suchých roků, omezování až zánik populací původních charakteristických druhů ryb (zejména Misgurnus fossilis, Rhodeus amarus, Cobitis sp., Carassius carassius, Leucaspius delineatus, aj.). Náprava: aktivní zásahy a udržování optimálního stavu vodních biotopů, nové umělé mokřady, restaurace a posilování původních populací chráněných a ohrožených druhů ryb při zohlednění aspektů "ochrany genetické diverzity". Pasivní ochrana biotopů i druhů již není řešením.
|
host ::
RSS.